Sitia a historie

Městečko Sitia se nachází na východě řeckého ostrova Kréta, spolu s více než 9 tisíci obyvateli je to třetí největší obec okresu Lasithi (po městech Ierapetra a Agios Nikolaos).

K jeho významným památkám patří kromě archeologického a folklórního muzea také benátská pevnost Kazarma (řecky: Καζάρμα). Název pochází z italštiny (Casa di Arma, v překladu něco jako strážní kasárna) a samotná pevnost byla postavena ve 13. století.

I přesto, že okolí Sitie bylo obýváno již v období neolitu, první důkazy osídlení pocházejí až z roku 1050 př.n.l. jak dokazují archeologické vykopávky velkého minojského sídliště řeckého archeologa Tsipopoulou z Petrasu v roce 1985.

V řeckém období byla antická "Itia" přístavem Praisosu. Ve 3. století př.n.l. byly obyvatelé tohoto města nazýváni Setiáni. Poté, co město Hierapytna (dnešní Ierapetra) zvítězilo nad Prasisosem, zaujala Itia pozici hlavního města státu Praisos.

Tam, kde se dnes rozkládá město Sitia, stávalo město již od konce římského období. Bylo to jedno z měst, které bylo v roce 1204 obehnáno městskými hradbami, přesto však město podlehlo velice brzy obléhání Benátčanů, kteří opevnění dále rozšířili a zesílili. V průběhu benátské nadvlády bylo město dvakrát zničeno zemětřesením.

V roce 1539 bylo dobyto piráty a srovnáno zcela se zemí včetně opevnění. V roce 1648, když stály před branami města Turci, byla již většina obyvatel v bezpečí malého hradu na kopci Liopetra, přibližně 10 km západním směrem od Sitie.

V roce 1653, po tříletém obléhání, dobyli Turci město a přeměnili ho v hromadu ruin. Hrad stojící na nejvyšším bodě města byl zničen samotnými Benátčany, aby se nedostal do rukou Turkům. Třípatrová věž tohoto hradu stojí ještě dnes a je součástí pevnosti Kazarma.

V tomto zuboženém stavu se město nacházelo téměř dvě století, až v roce 1869 bylo Turky znovu vystavěno. Navzdory všem pohromám dokázalo město nejen přežít, ale rozvijet v něm kulturní a také duševní aktivity.

Narodil se zde básník Vitzentzos Kornaros, který v Sitii působil v polovině 17. století. Napsal Erotokritos, rytířskou romanci s 10 000 verši, která je populární a oblíbená na celé Krétě. Mnoho krétských národních zpěváků přejalo některé sloky básně a zpívají je na národních slavnostech.