Ve své pohnuté minulosti byl řecký ostrov Kréta častým cílem dobyvatelů. Region Sfakia na jihozápadě Kréty sestává z velké části z nepřístupných Bílých hor (Lefka Ori), jejichž vrcholky se tyčí se svými více než 2000 metry až k oblakům. Tato oblast byla útočištěm mnoha bojovníků za pravdu a území se nepodařilo dobyvatelům nikdy zcela podrobit.

Je to osamělá oblast, která svými bizarními skalními formacemi tu a tam připomíná spíše měsíční krajinu. Výlet vás zavede těsně pod vrcholek druhé nejvyšší hory na Krétě, 2454 metrů vysoké hory Pachnes. Ta je jen o pár metrů nižší než nejvyšší vrchol ostrova, masiv Psiloritis (2.456 m), který najdete na východě.

Tipy pro vaši bezpečnost

Pro tuto výpravu jsou nejlepší letní měsíce červen až září, protože v ostatních měsících by nepřízeň počasí mohla udělat z výletu rychle životu nebezpečnou výpravu. Myslete na to, že v těchto horách nebývá často signál pro mobilní telefon. Na cestu se vydávejte pouze s terénním vozem, který má náhon na všechna čtyři kola, neboť místy je cesta jen velmi těžko sjízdná. Vůbec není od věci, pokud již máte zkušenosti s jízdou po horách.

Vezměte si dostatek vody, ochranu před sluncem a větrem a na nohy bezpodmínečně pevnou obuv. Nepřeceňujte své síly a jednejte zodpovědně, jen tak jste dostatečně připraveni na tuto náročnou výpravu.

Trasa

Cesta, která je dlouhá přibližně 20 kilometrů a zabere nejméně 2 hodiny, začíná západně od místa Chora Sfakion na náhorní plošině Anopolis. Ve vesnici Kambia, kousek za náměstím, které zdobí památník cti, se stáčí cesta doprava (po levé straně je ukazatel na Arádenu). Po několika kilometrech se silnice mění ve štěrkovou cestu, která vede do piniového lesa. Přibližně po kilometru narazíte na dřevěný ukazatel, který vás upozorní, kde máte odbočit vpravo na lesní cestu.

Pozvolným stoupáním dojedete až k rozbořené chatrči z kamene, která v dávných dobách poskytovala úkryt a ochranu pastevcům. Vegetace se tady pomalu začíná měnit, borový les nahrazují cypřiše, a krajina tak začíná být skoupá na vegetaci.

O něco dále minete na pastvině dům, a pokud se na dalších dvou rozcestích budete držet vlevo, narazíte na spojnici do Pachnes. Kromě několika nezvykle silných koz zde nepotkáte živou duši. Přesto příroda toto místo bohatě obdarovala svými zázraky ve formě kamenů, barev a tvarů. Stále ještě je možné rozeznat staré ovčí stezky, kudy pastýři po dlouhé generace hnávali svá stáda na pastviny do hor k Mitados. Některé z nich se používají doposud.

Až uvidíte na levé straně kopce u Lagonias Tafkos stezku, znamená to, že jste téměř u cíle. Po dalších 300 metrech cesta končí. Ti zkušenější se mohou ještě vydat pěšky dále po nezpevněné cestě k Rousiesmitado a odtud dále až k vrcholu Pachnes.